zpátky

Symboly bohatství, které nám dnes připadají bizarní aneb kdo by chtěl mít černé zuby?

Extrémně velké auto, se kterým se ve městě skoro nedá zaparkovat, kabelka v hodnotě několika průměrných měsíčních platů nebo třeba mobilní telefon vykládaný diamanty. Symboly bohatství mívají různé podoby. Ty minulé byly ale často tak zvláštní, že nad nimi dnes zůstává rozum stát. Chtěli byste mít třeba černé zuby nebo nahnilý ananas v obývacím pokoji?


Černé zuby
Černé zuby byly v Japonsku po staletí vnímány jako krásné a byly jedním ze symbolů demonstrujících bohatství jejich majitele či majitelky. Barvení zubů načerno se říkalo ohaguro. Kromě toho, že černé zuby byly v Japonsku považovány za hezké, lidé věřili, že je černá barva ochrání před kazy. Zuby se dobarvovaly zhruba jednou za týden a k docílení jejich zčernání se používala speciální směs železných pilin, octa a bylinek. Móda černých zubů se začala pomalu vytrácet ve druhé polovině 19. století.


Deskové hry

Zatímco dnes už pozvánkou ke hře Člověče, nezlob se nikoho neoslníte, ve starověku to bylo úplně jinak. Deskové hry byly oblíbeným diplomatickým darem, kterým se vzájemně obdarovávali vysoce postavení úředníci či panovníci. Kdo si mohl ve starém Egyptě či Mezopotámii dovolit hrát deskové hry, musel být skutečně bohatý. Všichni ostatní totiž měli tolik práce, že na nic podobného neměli čas.


Ananas
Tropické ovoce bylo svého času hlavně ve Velké Británii tak významným sociálním symbolem, až si ho lidé v 18. století dokonce pronajímali. Pokud někdo pořádal večírek nebo významnou společenskou událost a chtěl své hosty oslnit něčím skutečně speciálním, opatřil si ovoce z tropů. Protože se jednalo o hodně drahou záležitost, mohli si ti chudší ananas pronajmout alespoň na jeden večer. Nenačaté ananasy mají naštěstí poměrně dlouhou trvanlivost, jeden kus tak mohlo před uhnitím vystřídat hned několik dočasných majitelů.


Extrémně dlouhé špičky bot
Ve středověké Evropě byly svého času velice módní špičaté boty, kterým se někdy přezdívalo krakovské (údajně pocházely právě z Krakova). Čím delší špičky měly, tím lépe pro jejich majitele. Délku špiček dokonce v některých zemích upravoval zákon. Zatímco například angličtí sedláci mohli mít špičky dlouhé jen nějakých 15 centimetrů, šlechta si mohla dovolit až 60centimetrové.


Rentgenové snímky
Počátkem 20. století se ještě vědělo jen málo o nebezpečí rentgenového záření. Zejména v USA tak byli lidé přímo posedlí vlastněním rentgenových snímků svého těla. Byla to nejen móda, ale také důkaz, že si něco tak drahého, jako byl tenkrát vlastní rentgenový snímek, můžete finančně dovolit.



 

Kategorie:

Aktuality, Volný čas

Tagy:

bohatství

Komentáře (0)

Vložit komentář